4 způsoby jak naslouchat svému tělu aneb Naše tělo – náš chrám

Když jsem slýchávala větu, nebo spíš čítávala, „Naslouchej svému tělu“, nevnímala jsem absolutně její smysl. Věděla jsem, že bych měla. Ale myslela jsem si, že jde o něco, co nemůžu ovlivnit. V hlavě mi běžely vždycky jen argumenty typu: Nemůžu, nemám čas, to není možné, to mě nebaví apod.

Když jsem se konečně zastavila a pochopila, že opravdu nejsem stroj, že prostě nemohu zvládat najednou na výbornou jak domácnost, tak péči o dítě, zajistit, aby vždycky bylo nakoupeno a uvařeno a k tomu mít 4 práce, zpočátku jen 2 a po večerech nerušeně po osmé večer odpočívat se svou drahou polovičko u série Marvelovek, změnilo se toho poměrně dost. Klíčové bylo především pochopit to, že celé mé já je ovlivňováno menstruačním cyklem, kdy u nás žen nejde jen o jeden týden, kdy jsme na pěst, ale že jde o proces, tedy celé 4 opakující se týdny, které mají jednotlivé fáze podle našeho cyklu. To je také odpověď na to, proč se někdy cítíme takto a jindy zase takto. Když jsem pochopila, že opravdu mé já funguje každý týden na úplně jiné vlně a začala tělu více naslouchat, změnilo se všechno. A já bych ti teď ráda dala pár tipů z praxe…

1. Když se ti nechce hýbat, tak se prostě nehýbej

Prosím tě, zase mě neber teď tak úplně doslova. Pokud jsi opravdu přesvědčena o tom, že chceš své tělo nějak pozměnit, ať už jen vytvarovat nebo kompletně zhubnout, vyžaduje to disciplínu. To je jako kdybych ti řekla: „Pokud se ti zítra nechce jít do práce, tak tam prostě nechoď!“ Nene, já to myslím tak, že pokud jde o dobrovolnou činnost, měla by zůstat činností dobrovolnou a být vykonávána s láskou. Ze cvičení bys měla mít radost a ne už na začátku přemýšlet, kdy už to proboha skončí. Pokud chceš od sebe očekávat nějaké výsledky, nelpi na tom, KDY se dostaví. Cvič, protože tě to naplňuje. Protože tě to uklidňuje, dobíjí a celkově tvému tělu i duši prospívá. Pokud cítíš, že máš dostatek energie nebo naopak vztek a potřebuješ se vybít a máš chuť si dát do těla, jdi. Běž si zaběhat, zacvič si. Odlož prádlo a nádobí o hodinu a dopřej tělu, čeho si žádá. Pocity si nelze naplánovat a energii také ne. Pokud ale cítíš, že jsi unavená, přesuň svoje plány na další den.

Pocity ani emoce si nelze naplánovat.

2. Když jsi unavená, prostě vypni!

Vědci prokázali, že několik desítek minut spánku během dne není projev lenosti, ale volání našeho těla po odpočinku. Projev lidské potřeby. Nic špatného. To jen my jsme společností nastavené na strojový mód a myslíme si, že pokud nezvládneme přes den ráno vstát, ačkoli se naše dítě během noci čtyřikrát vzbudí, obstarat jej, připravit snídani, uklidit celou domácnost, uvařit oběd a zároveň se dítěti věnovat, během spánku po O pracovat než se dítě vzbudí a pak vyrazit na dlouhou a únavnou procházku a večer fungovat ještě natolik, abychom se vrhly na druhou práci nebo namasírovaly drahé polovičce záda a připravily teplou večeři, jsme vlastně k ničemu. Mám velmi dobrou kamarádku, kterou by odrovnala jen polovina z těchto činností. A tím mě velmi inspiruje, protože ona své potřeby staví na první místo. Proto vždycky září spokojeností a energií. Mají to doma nastavené tak, že tatínek prostě vypomáhá s běžnou péčí o domácnost a ona odpočívá, protože se celý den stará také o domácnost a o malého.

Vím, že ti to možná připadá jako sci-fi, ale MY jsme ty paní domácnosti, takže jak si to nastavíme, takové to máme. A věř, že ani naše milovaná polovička nás nechce vidět téměř ve fázi rozkladu. My jim svým chováním ale dáváme značně najevo, že jsme super ženy a že všechno zvládneme a pak, když nám chtějí pomoci, argumentujeme ve stylu „Miláčku, já bych to udělala“. Chlap reaguje na to, co slyší. Nečte mezi řádky, Chlapi jsou v tomhle mnohem jednodušší. Trošku jako děti. To jen my ženy si všechno komplikujeme… 

Ne, teď vážně. Není nic špatného na tom někdy nechat partnera za nás umýt nádobí, uvařit večeři nebo sebrat prádlo. Oba jste součástí domácnosti a oba pracujete, nebo ty jsi ta, kterou zaměstnávají děti. Proč bys měla sama ještě obstarávat celou domácnost, když  cítíš, jak moc unavená už jsi? Zkus si na mě vzpomenout, až budeš mít umírat touhou po teplé posteli a knížce po náročném dni, mezitím, co poběžíš umýt těch pár talířů od večeře, které by klidně počkaly do rána, nebo by je mohl umýt tvůj miláček. Pokud se budeš přepínat, stejně tvoje výkony, ať už jde o přípravu večeře nebo pracovní schopnosti, nebudou zrovna excelentní.

NEMUSÍME vždycky zvládnout VŠECHNO. Je to o prioritách, ale i o komunikaci s drahou polovičkou.

3. Bacha na jídlo!

Nevím, jestli jsi někdy zaregistrovala to, které jídlo ti dělá náramně dobře, a které naopak. Já tohle začala pozorovat až teprve nedávno. Pro někoho je nepochopitelné, že jsem objevila Ameriku až teď, ale pro mě je to i tak velký úspěch, už jen to, že jsem nad tím začala vůbec přemýšlet, co vlastně jím. Zjistila jsem, že mi vadí větší množství česneku. Moje tělo to nedokáže tak dobře strávit jako ostatní jídlo a většinou je mi dost těžko. To samé po mletém masu. Ale to jen po tom vakuovaném, pokud je čerstvé od řezníka bez zbytečných hnusů, je to v pohodě. A smetana, tučné sýry… Samo o sobě jsou to tučná jídla, těžko stravitelná, takže je jasné, že po nich člověk nehýří energií. Ale proč si zbytečně ubírat sil, když vím, co mé tělo vřele přijímá, jako třeba brambory, bramborovou kaši, zeleninu a ovoce nebo celozrnné pečivo, vajíčka apod.?

Jsem ráda, že můj přítel nemusí knedlíky. Takže u nás hutné omáčky prostě nefrčí. Raději vařím každý den s tím, že jídla jsou lehčí. Na stravu nejsem žádný expert, poslouchám jen své tělo a vnímám to, jak se po čem cítím, a můžu říct, že když jsem si vzpomněla na ten odporný pocit po plněných bramborových knedlících s cibulkou, sakra dlouho si je nedám, a to je miluju. Já svoje tělo poslouchám i v tom špatném směru. Když mám chuť na pizzu, dám si pizzu. Když mám chuť na kebab, dám si kebab. Neřeším to. Jsou dny, kdy ty chutě opravdu ovlivnit téměř nejdou. Dny, které známe každá z nás.

Jídlo je zdrojem naší energie. Vše, co přijmeme, je příčinou našeho pozitivního či negativního fyzického rozpoložení.

Ale pokud jde o potraviny, uvědom si, že je to zdroj tvé energie. Toho, jak budeš celý den fungovat. Pokud máš v plánu si dát k obědu tři chleby s Nutellou a k obědu smažák, nečekej od svého těla po celý den super výkony, jako kdyby sis ráno dala vajíčka se zeleninou a k obědu třeba kuřecí plátek s bramborem a dipem ze zakysané smetany. Fakt je to mega rozdíl. A teď se nebavím o zdravé stravě jako takové, ale zkrátka o těch pocitech potom. Proto hodně koukej i na složení potravin.

Potravinářský průmysl frčí na kvantitě a kvalitu moc neřeší – všude jsou náhražky a mnohdy je pomalu lepší sníst ty krabičky než jejich obsah. Pokud si nemůžeš dovolit dát měsíčně 15 000,- jen za jídlo, bohatě ti postačí nekupovat konzervy, ale čerstvé potraviny, maso od řezníka a šunku, která ne, že by maso jen připomínala, ale která ho dokonce fakt obsahuje (80 % a výš). Pokud je jídlo něco, na čem ale zákonitě šetříš, pak bys  to všechno měla trošku přehodnotit. Jestli chceš fungovat jako super žena, ale energii si dobrovolně ubírat právě díky přeceňování svých sil a hyzdění těla zevnitř nekvalitním jídlem plném chemie, pak se můžeš v budoucnu obávat, že si tělo řekne stopku, a to ne třeba zrovna hezkým způsobem… Zdraví máme jenom jedno.

4. Milion změn najednou je spíše na škodu

Možná máš potřebu v jeden den změnit rovnou celý svůj život. Hýříš takovou energií, že bys nejradši ve fitku strávila šest hodin, domů to doběhla, a pak do sebe nalila proteiňák a k večeři jablíčko a na instáč naházela fotky ve sportovním s úsměvem od ucha k uchu s hashtagy #newlife #healthylifestyle #zmenajezivot #jdudosebe #zdravímamejenomjedno apod. Píšu to proto, protože jsem tohle přesně třeba zrovna já. Akorát s tím instagramem už tohle nedělám. Nevím, jestli někdo všechny aplikované změny dokáže dlouhodobě udržet, a pokud ano, minutu ticha za něj, ale já a všichni, koho znám, pokud začali s  několika novými činnostmi v praxi najednou, postupně se jejich ňů lajf stajl rozpadl nanejvýš během pár týdnu jako domeček z karet.

Pokud chceš tedy cvičit, oukej. Ale do začátku si dej třeba jen půl hodinku a pokud to nedáváš tak dobře, jako ta holka ve videu, zpomal! Účel je, abys cítila protažení, prokrvení, zrychlení tepové frekvence, zahřátí a akci celkově. Ne, že musíš kopírovat to, co se děje na obrazovce, abys měla splněno.

Začni postupně a pomalu. Přidávat můžeš vždycky.

Pokud chceš jíst zdravě, tak začni třeba vyřazováním některých potravin. Nahrazováním. Hledej zdravější alternativy, díky tomu tak zjistíš spousta věcí a objevíš nové chutě. Já díky tomu zjistila, že mi nechutná pečivo. Jen dýňový a žitný chléb. Nebo mi nedělají moc dobře mazací sýry, i když jsou fajn. Ale Lučina je lučina. Je super, že se dá vyrobit i podomácku. A když máš chuť na smažák, tak si dej prostě smažák. Musíš pomalu a postupně! Ne že se okamžitě všeho hned zřekneš.

Na diety rovnou zapomeň

Podívej, tělo bylo doposud na něco zvyklé a sice si na každou mega změnu zvykne po delší době, ale psychika to ponese dost špatně. Naslouchej SVÉMU TĚLU, ne radám na instagramu a dietám. Třeba ty diety jsou totální nesmysly, které tě donutí myslet si, bůhví jak nejedeš super zdravý životní styl, kdy se nějakých šest týdnů budeš statečně držet. Mluvím třeba o ketózních dietách. Co myslíš, že se potom stane? Je ti asi jasné, že koktejly, na jejichž obalech je napsáno Kuřecí polévka apod., do sebe do smrti prostě cpát nemůžeš. Postupně pak zase najedeš na normální jídlo. Pro tělo to bude šok. A co myslíš, že udělá? Prásk a máš to všechno zpátky. Jojo efekt. Diety nejsou řešení, řešení je trvalá změna nějakého návyku, který si měla doposud. Dieta je něco krátkodobého. Proto holky, které po dietě zhubnou, postupně zase naberou. 

Ale jestli chceš začít se změnou návyku, fakt se teď vykašli na to, že máš v ledničce tohle a tamhleto a radši přemýšlej, jak z toho všeho můžeš udělat lehčí verze a až půjdeš nakoupit, začni to všechno postupně a pomalu obměňovat. Tělo ty změny přijme. Ale musí je přijmout i tvá psychika. Jinak to nemá dlouhodobý efekt.

Naše tělo není stroj. Pečujme o něj a ono nám to vrátí…

Vzpomeň si na tento článek, až budeš hodinu po obědě nebo večeři cítit pocit těžkosti. Proč tomu asi tak je. Vzpomeň si na tento článek, až budeš mít chuť po obědě místo žehlení zalehnout k malé/mu ke spánku po o a v náruči spolu na dvě hodinky usnout. Vzpomeň si na tento článek, až budeš umývat nádobí a tvůj miláček s plným břichem po večeři sledovat televizi. Není nic špatného na tom změnit plány a k večeři nejíst zbytky od oběda, ale dát si něco jiného. Je v pohodě ten koš s prádlem nechat na večer nebo na ráno. A je v pohodě říct miláčkovi „Lásko, umyl bys, prosím, to nádobí? Jdu si dát teplou vanu.“

Naslouchej sobě. Naslouchej svému tělu! Nikdo jiný to za tebe neudělá. A pokud chceš být perfektní přítelkyně, perfektní podnikatelka nebo zaměstnankyně a skvělá máma, energii potřebuješ. Vzpomeň si na to, až budeš po celém dni stráveném na sociálních sítích hledat nabíječku a divit se, že telefon je zase vybitý. Taky bez té energie nebude fungovat…

Komentáře